Co to slovo znamená? Je to způsob, jakým hospodaříme jako jednotlivci, rodina či podnikatelé a stát. Všichni si určitě vzpomeneme, jak jsme se učili v dějepise o prvním obchodování, které probíhalo na základě směny. Od té doby došlo k vývoji a je několik způsobů jak získávat a využívat finance.

V době před rokem 1989 jsme měli trh regulován státem, který vše plánoval, a rozhodnutí byla centrální, existovaly monopolní podniky. Výsledkem bylo, že jsme stáli ve frontě na nedostatkové zboží a nebyl žádný výběr.
Po revoluci došlo k zásadní změně, začal se projevovat trh na podkladě nabídky a poptávky. Objevili se živnostníci a noví podnikatelé, kteří přinesli různé výrobky za různou cenu. Měli jsme velký výběr všech produktů s různými cenami. Došlo tak ke zdravé konkurenci v rámci tržní ekonomiky.
Postupně se začaly vytrácet různé výrobky, tak jak přicházeli hypermarkety a velké podniky, protože malí obchodníci se museli ohlížet na své náklady, které určovali i cenu, nešlo tedy dlouhodobě mít nízkou cenu, aby mohli konkurovat. Zároveň začal stát vstupovat do ekonomiky a ovlivňovat ji, tím jsme se dostali k smíšenému systému.

A kde jsme teď?

Dnes máme poměrně úzký výběr výrobků, které potřebujeme nejvíce, dost často není uveden ani výrobce, je pouze napsáno, že to bylo vyrobeno v EU. Ceny výrobků jsou víceméně ve všech obchodech stejné, vymizela tedy konkurenceschopnost mezi podniky. Řekla bych, že se spíše mezi sebou domlouvají a vytvářejí monopolní spolky. Vejdete-li do obchodu, musíte koupit vejce, máslo a jogurty za danou cenu, můžete sice jet do jiného obchodu, ale moc si tím nepolepšíte, jestliže není daný výrobek v akci, ale to už tam ani nemusí být k dispozici.
Výběr produktů je menší a velkou módou jsou výrobky nabízené samotným obchodním řetězcem, který mění výrobce. Navíc mnoho věcí se stává sezonním zbožím jako například dětské bačkory. Koncem léta jsou již vyprodané, v září už ani žádné bačkory neseženete, neboť je to sezonní zboží. Znamená to, že dítěti neroste noha během roku? Kdo určuje, že se to bude prodávat na povel v červenci pod sloganem:“Zpátky do školy“? Odpovědí jsou obchodní domy, respektive manažeři, kteří obchody řídí.
Jak se v hospodářství promítá nabídka a poptávka dnes? Máme k dispozici různé výrobky, které nutně nepotřebujeme k životu, jako korálky, mýdla, bižuterie atd., které si konkurují cenou, ale stojíme fronty na levné máslo, které je dlouhodobě drahé bez ohledu na výrobce. Podobně jsou na tom i jogurty, vejce atd. Když jsme stáli za totality frontu na pomeranče, netušila jsem, že po revoluci dojde opět k podobné situaci. Znovu se objevuje nedostatkové zboží. Zdá se, jako bychom se vraceli v čase. Nevím, jestli je naše ekonomika ještě smíšená nebo modifikovaně centralizovaná, rozhodně jsme dost daleko od tržního hospodářství, které je typické pro vyspělé státy.