Já vím, že my ženy muže k sobě vážně potřebujeme. Protože ženy bez mužů by opravdu byly smutné. Já si pamatuji, když jsem byla velmi zákeřná k mužům. Protože můj poslední přítel mě tak hodně zradil, že jsem nenáviděla všechny muže okolo a chtěla jsem, aby už na mě žádný muž se ani nepodíval, ani nesáhl. Tak jsem si řekla, že si smažu všechny seznamky na internetu a budu prostě jenom já a syn. Prostě jenom my dva. Opravdu k životu žádného muže nepotřebujeme. A musím říct, že tohle mi opravdu moc dlouho vydrželo. Byla jsem sama asi osm let. Než jsem si řekla, že už je asi na čase si nějakého muže najít. Jenomže jak? Všechny moje kamarádky už byly zadané, nikdo ani moc nechodil na žádné zábavy a nebo diskotéky a nebo jen tak si sednout do baru.

Takže jsem na to asi byla sama. Taky jsem se ptala své sestry, jestli nechce jít se mnou na lov. Jistě to znáte. Jedna kamarádka nezadaná, druhá ano. Takže se jde na lov, aby jedna nezadaná kamarádka ulovila nějakého muže. Musím říct, že nápad to byl podle mě dobrý. Nicméně ale mé sestře se to nelíbilo.

Protože její muž jí to nedovolil. Její muž nechtěl, aby někam chodila na diskotéky sama, takže já jsem se v jednom s ním pohádala, proč nemůže se mnou sestru pustit, když jde se mnou ven. Bohužel to dopadlo opravdu špatně. Moje sestra se potom taky pohádala se mnou, protože stála při svém muži. Já jsem si řekla, že opravdu je velká škoda, že nemám žádného muže. Opravdu nyní by se mi hodil, aby se mě taky mohl někdo zastat. Už ani nevím jaké to je, když mě třeba muž jenom pohladí nebo mi dá polibek. Jak já už po tom toužím! Jenomže jsme ve věku, kdy jsou všichni muži zadaní a zbyli jenom takoví ti zbytky, jak tomu s holkami říkáme. Ale asi jsem moc vybíravá. Nebo ne? Já chci prostě jen normálního hodného muže, se kterým budu šťastná.